CPPP prezentovalo na celorepublikové poradě ředitelů věznic výsledky reintegračního programu

06.06.2016

První dva červnové dny patřily v Zotavovně VS ČR Přední Labská celorepublikové poradě ředitelů vazebních věznic a věznic, Akademie VS ČR, Středního odborného učiliště VS ČR, náměstků GŘ a ředitelů odboru Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Setkání zahájil generální ředitel Vězeňské služby ČR brig. gen. Mgr. Petr Dohnal, který pozval organizaci CPPP, o.p.s., aby zde vystoupila s tématem zaměstnávání osob po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

CPPP, o.p.s. tak na tomto setkání prezentovalo dosavadní výsledky reintegračního programu v rámci projektu „Rozvoj probačních a resocializačních programů – posílení prevence a ochrany společnosti před opakováním trestné činnosti“, který realizuje Probační a mediační služba ČR. Celkový projekt je předkládán v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce a využívá zkušeností, dobré praxe a know-how švýcarských expertů z oblasti probace a sociální práce v trestní justici na území celé České republiky.

„V rámci tohoto rozsáhlého projektu realizuje naše organizace reintegrační program využitelný pro osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří si mohou v průběhu projektu žádat o podmíněné propuštění“, říká Bc. Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s..

Cílem projektu je zavést a stabilizovat reintegrační program celkem v pěti věznicích – Oráčov, Kynšperk nad Ohří, Ostrov, Stráž pod Ralskem a Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava. CPPP, o.p.s. zajišťuje odsouzeným trénink finanční gramotnosti, spolupracuje s lokálními zaměstnavateli, realizuje rekvalifikační či jiné relevantní kurzy a v neposlední řadě zajišťuje i mentoring.

„V současné době máme proškolených celkem 97 klientů, z toho 15 žen a 82 mužů z řad odsouzených, 15 proškolených specialistů vězeňské služby, 45 proškolených specialistů Probační a mediační služby a celkem 61 mentorů, kteří dohlížejí na klienty po propuštění“, dodává Kovář.

CPPP, o.p.s. na celorepublikové poradě představilo i nový projekt Dluhové poradny v rámci postpenitenciární péče, díky kterému nabízí bezplatnou pomoc v oblastech zadlužení a nezaměstnanosti osobám propuštěným z výkonu trestu nebo vykonávajícím alternativní trest.

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Z vězňů se stali zámečníci a zahradníci

10.11.2015

Jedenadvacet trestanců z věznice na pražské Pankráci má obrovskou šanci, že se již za mříže nevrátí. Díky projektu financovanému z evropských peněz tito odsouzení prošli rekvalifikačními kurzy, které zvyšují jejich šance na získání zaměstnání, tudíž bezproblémovou reintegraci do společnosti. Deset z nich už má práci.

„Vězni prošli kurzem kovovýroby a kurzem práce s křovinořezem. Deset se již povedlo i zaměstnat. Šesti vězňům ještě trest trvá, ale i pro ně vše připravujeme tak, aby po propuštění byli okamžitě zaměstnáni,“ vysvětluje Jaroslav Kovář z Centra pro podporu podnikání o.p.s., které na projektu pro podporu osob propuštěných z výkonu trestu pracuje společně s Vězeňskou službou ČR.

Kurzy byly ukončeny složením i jakési učňovské zkoušky: „Kromě písemky museli úspěšně projít i ústní zkouškou z kovovýroby, a hlavně – museli odprezentovat a obhájit i svůj vlastní výrobek. Naši frekventanti vyráběli věšáky, stojany na svíčky nebo křesílko na mobilní telefon. Největší úspěch měla u zkušební komise sada nářadí ke krbu,“ řekl Kovář.

Deset vězňů, kteří byli propuštění v polovině září, již pracuje. Uplatnění našli v stavebních či zahradnických firmách, například ve stavební firmě JPtech či PBM Logistic s.r.o.

„Naše organizace má s reintegrací odsouzených dlouholeté zkušenosti – fungujeme již od roku 2009 a máme za sebou celou řadu projektů. Reintegrace ve Vazební věznici Praha-Pankrác je naším pátým projektem. Za tu dobu se ukázalo, že reintegrace odsouzených při návratu na trh práce je životaschopný projekt s perspektivami dalšího rozvoje“ uzavírá Kovář.

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


CPPP zahajuje spolupráci s Probační a mediační službou. Cílem je vyšší finanční gramotnost klientů

2.9.2015

Rozsáhlý Reintegrační program připravuje Probační a mediační služba. Klienti se ještě za mřížemi začnou seznamovat se základy finanční gramotnosti a hledat cesty, jak se zbavit dluhů. Kromě Probační a mediační služby se na projektu podílí ještě neziskové organizace Centrum podpory podnikání Praha o.p.s. a RUBIKON Centrum. Spuštěn má být v srpnu 2015.

„Naše organizace má s reintegrací odsouzených dlouholeté zkušenosti. Realizovali jsme hned několik reintegračních programů v různých věznicích – v současné době působíme v Praze na Pankráci. Naše stávající reintegrační programy byly zaměřeny na rekvalifikaci odsouzených a nalezení pracovních míst. Nyní se zaměříme na výuku finanční gramotnosti a otázky, spojené s dluhovou problematikou,“ říká Bc. Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s.

Jedním z hlavních výsledků celého projektu je vznik několika učebnic. Ty budou určené jak klientům, tak pracovníkům Probační a mediační služby. Jako klíčovou vnímají realizátoři projektu zejména učebnici finanční gramotnosti a manuál pro řešení zadluženosti.

„V učebnicích, psaných pro naše klienty, klademe důraz zejména na srozumitelnost a jednoduchost – zároveň však musí obsahovat vše podstatné. Je nutné klást důraz na to, že klienti mají často jen základní vzdělání a jejich znalost pojmů jako je RPSN je minimální,“ vysvětluje Bc. Lucie Mazalová.

Kromě stovky klientů, která se zúčastní kurzů a školení, bude proškoleno rovněž 55 pracovníků Probační a mediační služby, kteří tak budou moci pokračovat v kurzech i po ukončení projektu. Dalším z výstupů projektu má být rovněž zaměstnání 55 osob, propuštěných z nápravných zařízení.

„Jedná se o projekt, který má velmi široký záběr. Zaměstnání odsouzených přitom považujeme za ten nejdůležitější dopad projektu – vytváření pracovních míst pro sociálně vyloučené osoby považuji za něco, co těmto záležitostem dává smysl,“ uzavírá Kovář.

Školení přitom budou zahájena již v září a první propuštění, o které se Probační a mediační služba začne starat, připadají v úvahu na podzim letošního roku.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Coworking v novém

15.6.2015

Kladno – V nových prostorách se slavnostně představilo Coworkingové centrum Podnikání všem. Nyní jej všichni zájemci – a hlavně zájemkyně – o kurzy či sdílenou kancelář naleznou na Náměstí Sítná. A naostro se pojede hned od září, kdy zde budou pokračovat kurzy podnikání pro rodiče na rodičovské dovolené.

Domek v Kladně-Rozdělově nahradily tři místnosti na Sítné, nad novou Městskou knihovnou. Tedy objektem, který ještě mnozí tatínkové znají jako bývalou „mototechnu“. Na místě je tedy dostatek parkovacích míst a na autobusovou zastávku je to jen pár kroků.

„Když nám končila smlouva na Rozdělově, obrátili jsme se na magistrát města Kladna. Ten nám vyšel vstříc a nabídnul nám právě prostory na Sítné. Učebny bývalé jazykovky byly ale dlouho opuštěné, a potřebovaly kompletní rekonstrukci,“ vysvětluje Lucie Mazalová z CPPP o.p.s., které coworkingové centrum provozuje.

Rekonstrukce prostor přitom proběhla v rekordním čase – zahájená byla v polovině letošního května. V září pak centrum zahajuje ostrý provoz – budou zde zahájeny oblíbené kurzy podnikání či harmonizace rodinného a pracovního života.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Reintegrace na Pankráci – odsouzení skládají zkoušky, další nastupují do kurzů

26.5.2015

Praha – Hned dva milníky má za sebou reintegrace odsouzených ve Vazební věznici Pankrác. Dne 15. května proběhly závěrečné zkoušky I. běhu kurzu kovovýroby a o několik dnů později, 21. května, byl slavnostně zahájen II. běh tohoto kurzu.

„Závěrečných zkoušek prvního běhu kurzu se účastnilo 8 klientů. Jsem přitom ráda, že tentokrát všichni absolvovali,“ říká odborná pracovnice Ivana Janatová z CPPP o.p.s., které projekt reintegrace odsouzených realizuje.

Závěrečné zkoušky zahrnovaly písemné testy, ústní zkoušku z teorie kovovýroby a také závěrečné představení, popis a obhajobu vlastního předem připraveného výrobku. Zejména na tom posledním bylo přitom vidět, jak zodpovědně klienti k závěrečným zkouškám přistoupili. Některé z výrobků dosahovaly totiž téměř úrovně, srovnatelné s normálními učni. Absolventi kurzu ovšem mají za sebou pouze několik měsíců teoretické a praktické výuky.

„Všichni absolventi kurzu budou mít po propuštění možnost nastoupit na připravená pracovní místa,“ upozorňuje Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s.

Pracovníci CPPP o.p.s. ani odsouzení však nezahálejí a nyní už naplno funguje druhý běh kurzu kovovýroby. Toho se účastní opět osm odsouzených, kteří by měli absolvovat závěrečné zkoušky někdy v září letošního roku.

„Naše organizace má s reintegrací odsouzených dlouholeté zkušenosti – fungujeme již od roku 2009 a máme za sebou celou řadu projektů. Reintegrace ve Vazební věznici Praha-Pankrác je naším v pořadí pátým projektem. Za tu dobu se ukázalo, že reintegrace odsouzených na trh práce, jak ji roku 2009 vymysleli a navrhli experti z Vězeňské služby ve spolupráci s podnikateli, je životaschopný projekt s perspektivami dalšího rozvoje,“ uzavírá Kovář.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Coworking bilancuje

4.5.2015

Kladno – Úspěšně skončil projekt Cvičného coworkingového centra „Podnikání všem“ v Kladně. Pracovníci centra podpory podnikání Praha o.p.s. získali řadu důležitých zkušeností, navázali rozsáhlou mezinárodní spolupráci a pomohli celé řadě klientek ať už se zorientovat na pracovním trhu, tak se začátkem vlastního podnikání. A celý projekt nemohl skončit jinak než závěrečnou konferencí s mezinárodní účastí.

„Polsko se nazývá zemí podnikatelek. Jenže situace je poněkud složitější – velká část z nich je podnikatelkami jen de iure, a fakticky pouze pracují pro svého stávajícího zaměstnavatele a jejich „podnikání“ slouží jenom jako zástěrka pro zaměstnanecký poměr. Důvodem jsou samozřejmě zaměstnanecké odvody,“ posteskla si na konferenci expertka Patrycja Dołowy z nadace Fundacja MaMa.

Naopak fungování coworkingu v zahraničí představila Elin Olsson ze švédské instituce Coffice, která provozuje coworkingové centrum ve Stockholmu.

„V současné době probíhá takzvaná laptopová revoluce – počítač s připojením k internetu se vejde do tašky a je možné pracovat nejen z domova, ale i z kavárny. Neustále tak ubývá kancelářských prostor a budoucnost patří – jak se zdá – právě coworkingovým centrům,“ vysvětluje Elin Olsson.

A jak to vypadá s budoucností coworkingu v Kladně? Samotné centrum „Podnikání všem“ v Doberské ulici v Kladně-Rozdělově končí.

„Nasbírali jsme zde cenné zkušenosti – a je nutné říci, že ten objekt měl kromě nesporných výhod také své nevýhody. Jsou tu například problémy s ekonomikou budovy – jsme nezisková organizace a ne všechno si můžeme dlouhodobě dovolit. A to není všechno – ještě tu jsou jak problémy s parkováním, tak se spojením MHD. Jistě, nic z toho není nepřekonatelné, ale pro naše klientky je to nepříliš komfortní,“ vysvětluje Lucie Mazalová z CPPP o.p.s. A jaké je řešení?

„Budeme za pár dnů otevírat menší a efektivnější prostory na jiné adrese, podstatně blíž centru Kladna, jen pár kroků od autobusové zastávky. Tady zúročíme získané zkušenosti nasbírané v Rozdělově a opět se o něco přiblížíme našemu švédskému vzoru. Už se těšíme na nové tváře, nové podnikatelské záměry a samozřejmě i připomínky a nápady,“ uzavírá Lucie.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Reintegrace pokračuje na Pankráci

17.2.2015

Praha – I letos pokračuje projekt reintegrace osob, opouštějících výkon trestu. Po několika českých a moravských věznicích tentokrát proběhne ve Vazební věznici Praha-Pankrác. Celkem 20 odsouzených by mělo do října letošního roku projít kurzy kovovýroby, nebo projít školením na obsluhu křovinořezu. Součástí projektu je i motivační poradenství a následná reintegrační péče. Projekt je financován z Operačního programu Praha – Adaptabilita a z Evropského sociálního fondu.

„V oblasti reintegrace máme již bohaté zkušenosti. Zabýváme se jí od roku 2009 a dosud jsme působili v čtyřech věznicích po celé České republice. Nyní budeme realizovat reintegrační projekt přímo v Hlavním městě Praze, kde jak doufám zúročíme zatím nabyté zkušenosti,“ vysvětluje Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s., která je jedním z partnerů projektu.

Již od začátku roku probíhaly ve věznici pohovory s odsouzenými, jejichž účelem byl předvýběr možných frekventantů kurzu. Nyní probíhají poslední kroky k sestavení realizačního týmu ve věznici a na začátku března by měl být zahájen první běh kurzů.

„Jako největší problém se při proběhlých reintegračních projektech ukázal nedostatek pracovních míst pro frekventanty kurzů. Poptávka po nich nebyla ze strany zaměstnavatelů taková, jakou jsme očekávali a situaci jsme museli řešit založením vlastních sociálních podniků. Nyní jsme proto poněkud snížili počet odsouzených, kteří se kurzů zúčastní, a zintenzivnili jsme jednání s potencionálními zaměstnavateli. Ty chceme nalákat hlavně na možnost mzdového příspěvku ze zdrojů EU,“ vysvětluje Kovář.

Z celkového počtu cca 800 osob, které jsou nyní ve Vazební věznici Praha-Pankrác umístěny, přichází v úvahu pro účast v projektu asi 40 osob, které budou propuštěny v průběhu realizace, a tak mají šanci projít celým programem. Vzhledem ke kapacitním možnostem projektu je možné podpořit 20 osob, přičemž se počítá s tím, že nové pracovní místo získá okolo 10 odsouzených.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Dětem udělaly radost hračky z věznice Nové Sedlo

11.2.2015

Kladno – I letos pokračovala tradice, podle které malí Kladeňáci dostanou pod stromeček pěkné hračky, vyrobené odsouzenými z věznice Nové Sedlo. Letos udělaly tyto – mimochodem ručně vyrobené – hračky radost dětem v 20. Mateřské škole v Kladně-Rozdělově. Na dětech bylo vidět, že se nemohou dočkat. Okamžitě po slavnostním předání ředitelem věznice, panem Mgr. Miroslavem Špalkem a zástupci kladenského magistrátu a realizátora projektu – občanského sdružení Centrum podpory podnikání Praha, se na krásný domeček s nábytkem, kolébku či společenské hry nadšeně vrhly.

Domeček a další hračky vytvořili odsouzení v kurzech profesní přípravy, které jsou součástí projektu „Komplexní reintegrační program pro osoby opouštějící prostředí věznice Nové Sedlo“. Cílem projektu je připravit tyto osoby na jejich pracovní uplatnění v době, kdy opouštějí brány věznice.

„Tyhle hračky se dětem líbí a radost z nich máme i my učitelé. Jsou poctivě, fortelně vyrobené, takže je jasné, že dlouho vydrží a děti si s nimi budou hrát ještě hezkých pár let. Myslím, že odsouzení ukázali, že se v kurzech něco naučili,“ říká ředitelka 20. MŠ Jana Jiskrová.

„Ve středověkých cechách bylo zvykem, že každý, kdo se chce stát mistrem, musí vyrobit mistrovský kus. Téhle moc hezké tradice jsme se v rámci kurzů drželi a dřevěné hračky jsou takovými mistrovskými kusy, kterými odsouzení ukazují, že si certifikát, potvrzující úspěšné zakončení kurzu, zaslouží. A že to s nápravou myslí vážně,“ říká Jaroslav Kovář z CPPP, o.p.s.

„Z hlediska města Kladna je spolupráce s CPPP, která v důsledku zvyšuje integraci propuštěných vězňů do běžného života žádoucí a to především s ohledem na rizika recidivy trestné činnosti. Ta má přitom rok od roku vyšší podíl, podle posledních statistických čísel se již jedná o 60 procentní podíl na spáchané a odhalené trestné činnosti,“ uvedla manažerka prevence kriminality města Kladna Petra Černá.

Vedle kurzu dřevovýroby získala šedesátka odsouzených z věznice Nové Sedlo kvalifikaci také v oborech kovovýroby a sváření. Osobám, které postupně z věznice odcházejí na svobodu, je podána pomocná ruka také při hledání jejich prvního pracovního uplatnění. A to jak v komerčních firmách, tak v nově založených sociálních podnicích.

Projekt byl financován z peněz Evropského sociálního fondu a z rozpočtu České republiky v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Sociální podnik nabídl práci propuštěným vězňům

3.2.2015

Praha – Reintegraci odsouzených se obecně prospěšná společnost CPPP o.p.s. věnuje již zhruba pět let. Původní idea přitom byla taková, že CPPP o.p.s. zajistí klientům z řad odsouzených kurzy dřevovýroby či kovovýroby a poradenství po propuštění. Samotná pracovní místa pak měly poskytnout výrobní firmy zejména ze Středočeského kraje. Jenomže praxe byla výrazně složitější – a proto vznikl sociální podnik Pointex Plus s.r.o.

Sociální podnik Pointex Plus, s.r.o. byl založen roku 2013 jako stavební firma, specializující se na drobné stavební práce, komunální služby různého druhu a zahradnické práce. Spolu s CPPP, o.p.s. jej založila stavební firma JP Tech, s.r.o., která fungovala jako poskytovatel know-how.

„Založení společnosti Pointex Plus, s.r.o. bylo z naší strany chápáno jako jakási „z nouze ctnost“ a zároveň jako experiment, který měl ukázat, jak lze spojovat sociální podnikání s reintegračními projekty,“ vysvětluje Jaroslav Kovář z CPPP, o.p.s.

CPPP, o.p.s. totiž původně vůbec neměla v plánu sociální podnik zakládat. Vycházela přitom z předpokladu, že absolventy rekvalifikačních kurzů z řad odsouzených normálně absorbuje trh práce, který jak známo trpí slušným nedostatkem pracovníků v některých profesích. Právě na tyto profese byli přitom odsouzení rekvalifikováni.

„Nemohu si pomoci, ale v tomhle bodě cítím neustále mírné rozpaky. Zaměstnavatelé na jednu stranu volají po změnách ve školství či liberalizaci emigrační politiky, protože jim chybí pracovníci pro některé obory. A když jsme jim tyto pracovníky nabídli, byl zájem zprvu poměrně vlažný. A my jsme přitom potřebovali k určitému datu absolventy kurzů zaměstnat,“ říká Kovář.

Řešením se nakonec ukázalo založení sociálního podniku, který klienty reintegračních programů zaměstnal a začal pro ně shánět zakázky. A to se ukázalo jako dobrý nápad, protože tyto aktivity byly od začátku úspěšné. Pointex Plus, s.r.o. tak mimo jiné zahájil spolupráci se společnostmi Technická správa města Žatec, s. r. o., Wastemat s.r.o. či HARGO a.s. Zaměstnanci Pointex Plus, s.r.o. tak například čistili koryto řeky Ohře, pracovali na recyklaci odpadů či na údržbě městské zeleně v Žatci.

Pointex Plus s.r.o. byl součástí projektu, realizovaného v rámci Evropského sociálního fondu a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Podnik po celou dobu svého fungování zaměstnával 8 klientů z řad bývalých odsouzených, a to průměrně po dobu 8 měsíců. Celkově se tak v Pointexu Plus s.r.o. vystřídalo 26 zaměstnanců.

„Pointex Plus, s.r.o. ukázal, jaké postupy jsou při zaměstnávání odsouzených a jejich reintegraci do společnosti nejúčinnější. Aktivity CPPP, o.p.s. v oblasti reintegrace odsouzených tím samozřejmě nekončí, právě naopak,“ uzavírá Kovář.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Začíná poslední kolo kurzů pro maminky

15.1.2015

Kladno – Jak podnikat, sladit rodinný a pracovní život, jak vést účetnictví či jak si poradit s nástrahami moderních technologií uslyší opět frekventantky kurzů pro rodiče na rodičovské dovolené. Tentokrát je ovšem kromě slova „zase“ na místě slovo „naposledy“. Tento typ kurzů totiž po třech letech v kladenském coworkingovém centru „Podnikání všem“ končí.

„Tyto kurzy byly součástí projektu, financovaného Evropskou unií, který měl přesně stanovený průběh. Velice nás přitom těšil jak zájem o tyto naše kurzy, tak jejich výsledky – řada jejich frekventantek se po absolvování našich kurzů takříkajíc postavila na vlastní nohy,“ říká Petra Verflová z CPPP o.p.s., které tyto kurzy pořádalo.

Celkem přitom od roku 2013 proběhlo pět běhů kurzů. V nic se desítky maminek na rodičovské dovolené a dalších příslušnic sociálně znevýhodněných skupin dozvídalo, jak je možné začít podnikat a postavit se tak na vlastní nohy. K dispozici byli zkušení lektoři, a kanceláře s vybavením. Součástí kurzů bylo i hlídání dětí ve školičce, kterou provozuje tréninkové centrum, a malé občerstvení.

A jaké byly výsledky těchto kurzů? Rozhodně je čím se chlubit!

„Například naše bývalá klientka Jana Sýkorová se umístila na druhé příčce středočeského kola prestižní soutěže Rozjezdy 2013, ve které zápolí nejlepší podnikatelské plány. Nyní spolupracuje jako certifikovaná laktační poradkyně s porodnicí ve Slaném. A není sama – naše klientky rozjely řadu zajímavých aktivit. Vznikla tak třeba půjčovna outdorového dětského vybavení, seznamka, či prodej bio bedýnek,“ říká Verflová.

„Tyto kurzy byly rozhodně úspěšné a měly výsledky. Navíc se jednalo o něco, co by si maminky na rodičovské „za své“ rozhodně nemohly dovolit,“ říká Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s.

Zájemkyně (ale i zájemci) o kurzy mají přitom jednu z posledních možností se přesvědčit. Stále jsou poslední volná místa v kurzech „Sladění podnikání a rodinného života“, který proběhne 11. března, a „Jednání s bankou, žádosti o úvěrování, financování“ 20. března. A případné další kurzy?

„Ty by musely být součástí jiného projektu, a to je zatím teprve ve fázi jednání,“ uzavírá Kovář.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Každá zkušenost pomůže k uplatnění na trhu práce

4.12.2014

Praha – Když se řekne stáž, mají Češi často spíše smíšené pocity. Sice u nás v podvědomí studentů program stáží ještě úplně nezdomácněl, ale řada z nich se jej už naučila využívat. Na druhou stranu mají stáže i své kritiky – podle nich znevýhodňují studenty z chudších rodin před těmi bohatšími a přispívají tak k sociální stratifikaci. Jak to vypadá v praxi, jsme se zeptali jednoho z bývalých stážistů CPPP o.p.s. Františka Štillera.

Nejprve mi řekněte velmi stručně něco o sobě…
Je mi 25 let, vystudoval jsem bakalářský program ČZU Praha, Provozně ekonomickou fakultu obor Provoz a ekonomika. Práce v CPPP byla přitom moje první větší pracovní zkušenost.

Jak jste se o možnosti stáže dozvěděl?
Od jednoho svého známého jsem se dozvěděl o projektu Stáže pro mladé, a nabídka CPPP o.p.s. mne velmi zaujala.

Proč jste se vlastně pro stáž rozhodl?
Abych získal praxi. Zároveň mě tento obor zajímal.

Co jste od ní očekával a v čem se Vaše očekávání potvrdilo. A v čem se lišilo?
Před začátkem stáže jsem doufal, že mi bude v případě spokojenosti zaměstnavatele nabídnuto v této práci pokračovat, bohužel jsem už od prvních dní věděl, že to možné nebude. Ale i tak mi přinesla řadu pracovních zkušeností, které jsem později využil a využiji i v budoucnu.

Pomohla Vám stáž ve Vaší kariéře. Jak?
Zkušenosti ze stáže se strukturálními fondy jsem zúročil při výběrovém řízení na mou současnou pracovní pozici, kde se dotacemi zabývám.

Jak si Vaši kariéru představujete dál?
Nastoupil jsem jako zástup za mateřskou dovolenou, takže se uvidí v budoucnu, co se naskytne, ale touto problematikou bych se chtěl zabývat i v budoucnu.

Co byste vzkázal lidem, kteří mají zájem o stáže?
Ať určitě neváhají a do projektu se zapojí. Zároveň bych doporučil pečlivě vybírat, aby práce odpovídala tomu, co bych chtěl dělat i v budoucnu. Každá pracovní zkušenost se hodí a pomůže uplatnit se na trhu práce, což je v současnosti pro mladého člověka bez praxe celkem problém. Závěrem bych chtěl CPPP poděkovat za možnost získat praxi. Všem tuto společnost doporučuji, je zde mladý kolektiv a můj mentor pan Kovář se mi po celou dobu stáže pečlivě věnoval a nebál se svěřit mi jakoukoliv práci s projekty související, což určitě nemusí být u všech firem samozřejmostí.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Sociálně znevýhodnění lidé často pracovat chtějí

27.10.2014

Praha – Ve dnech 23. a 24. října proběhl na pražském výstavišti PVA veletrh Profesia days. Kromě potencionálních zaměstnavatelů, pracovních agentur či poskytovatelů vzdělávacích kurzů se jej účastnily i neziskové organizace.

„Rozhodně jsme neměli nedostatek zájemců, naopak. Spíše jsme mnohé museli odmítat, protože naše projekty jsou financované EU a nějak nastavené. A ne každý se do nich vejde – stačí mít jiné bydliště, a už bohužel nedokážeme pomoci,“ vysvětluje Radek Brejcha z neziskové organizace CPPP o.p.s.

Ta se zabývá reintegrací odsouzených a kurzy podnikání pro maminky na mateřské. Ohrožených skupin je však více.

„Nejčastěji jsme se setkávali s kategorií 50+. Příběhy byly přitom velmi podobné – 20 a více odpracovaných let, pak buď propuštění, nebo zánik pracovního místa či krach firmy. No a pak následuje mnohaleté martýrium po úřadech práce či podobných veletrzích,“ říká Brejcha.

Není rovněž pravda, že by tito lidé měli jen nízkou kvalifikaci. Na stánek CPPP o.p.s. přišel například uchazeč o zaměstnání, který vlastnil kdysi licenci komerčního pilota. To obnáší samozřejmě i náročný kurz Angličtiny.

„Přijde mi absurdní, že na jednu stranu neustále roste věk odchodu do důchodu a uvažuje se dokonce o prodloužení až na 70 let – a na druhou stranu nemohou najít práci ani mnozí padesátníci. Trh práce si s tím přitom neví rady. Rozhodně by bylo dobré, aby se nejen naše nezisková organizace, ale i další „nevládky“ do řešení toho problému zapojili,“ uzavírá Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


O coworkingu, podnikání a tak trochu i trhu práce

22.10.2014

Kladno – „Názorně vidíte, jak se mění v průběhu času pracovní podmínky. Na prvním obrázku vidíte historickou písařskou kancelář. Na druhém „cubicles“ z 80 let a na třetím pak moderní kanceláře společnosti Google…“ zní učebnou hlas překladatelky, zatímco švédská architektka Elin Olsson pokračuje ve své přednášce na téma coworkingu. A již pohled na učebnu, plnou žen všech věkových kategorií ukazuje, že tímto seminářem se pracovníci pořádajícího CPPP o.p.s. trefili do černého. Téma práce a zaměstnanosti je zkrátka ožehavé.

„Kdybych měla z celého dvoudenního semináře zdůraznit jen jednu věc, byla by to bezesporu velmi slušná kvalifikace jeho účastnic, která kontrastovala s jejich často mizivým pracovním uplatněním,“ vysvětluje Petra Verflová z CPPP o.p.s.

A opravdu. Během velmi živé diskuse padaly vesměs fundované dotazy, často slušnou němčinou či angličtinou. Neznalý pozorovatel by přitom mohl myslet, že jde o školení zaměstnankyň, pracujících na středních pozicích v nadnárodních společnostech. Opak byl přitom pravdou.

„Většina účastnic kurzu byly maminky na mateřské, které pracují jenom příležitostně. Přitom kdyby měly možnost, mohly by dokázat daleko víc,“ konstatuje Verflová.

Tomu přitom odpovídal i další program semináře. Asi největší zájem vyvolala přednáška Lucie Kozákové, zaměřená vysloveně na praktické otázky – jak si napsat životopis, jak si říct o zvýšení platu, jak postupovat, když cítím, že moje pracovní pozice je ohrožena…

„Tyhle schopnosti a dovednosti lidé často podceňují. A co je horší, nikdy se s jejich výukou leckdy nesetkali. Přitom už dávno platí, že není důležité jenom něco umět, ale také to prodat. A tak se často stává, že pracovní místo dostane někdo, kdo umí sice daleko méně, ale je asertivnější,“ vysvětluje Kozáková.

Pozornost vyvolala i přednáška ředitele kladenského Úřadu práce Jiřího Davida. Ten promluvil zejména o možnosti rekvalifikací. Ale debata se záhy stočila na celou řadu dalších témat, která účastnice semináře zajímala.

Na přetřes se tak dostaly třeba montovny, pracovní agentury či dokonce mezinárodní situace okolo našich vztahů s Ruskem. „Úkolem našeho Úřadu je zprostředkovávat práci. Nabízíme množství rekvalifikací a dalších programů. Ale nemůžeme dospělé lidi vodit za ruku – každý by měl vědět, co může na trhu práce nabídnout a kde má rezervy. V tomto ohledu na mne účastnice kurzu udělaly výborný dojem,“ říká David.

Posledním bodem programu byla pak přednáška Šárky Purgertové ze švédské společnosti Oriflame. Ta představila nejen známou kosmetickou firmu, ale zejména její v mnohém unikátní systém podnikání a řízení lidských zdrojů. Ty jsou v případě firmy skutečně impozantní – po celém světě pro ni pracuje okolo 3,6 milionu kosmetických poradkyň.

„Jako spolupracovnice Oriflame mám zajímavou možnost porovnat přístup zaměstnavatelů u nás a ve Švédsku. Obohatit se přitom mohou už obě strany, ne jenom my,“ říká Pugertová.

„Zájem o tento seminář je pro nás zavazující. Trh práce je zkrátka ožehavé téma a je přímo naší povinností věnovat se mu i nadále. Zároveň bych byl rád, abychom svými aktivitami pomohli účastnicím kurzů sehnat ne „nějaká“, ale skutečně odpovídající pracovní místa,“ uzavírá Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Walda Gang se stal patronem projektu
První dny na svobodě

7.10.2014

Praha – Pořádnou oporu získal projekt dárcovské SMS „První dny na svobodě“, provozovaný neziskovou organizací CPPP o.p.s. Patronem projektu, který pomáhá dostat druhou šanci bývalým vězňům, kteří se ze dne na den sice ocitli na svobodě, se totiž stala populární skupina Walda Gang.

„Nikdo a nikdy neví, co se může stát v příštích chvílích a kam ho životní osud může dostat. A když pak v případě maléru se najde ruka, která je ochotná tě z něho vytáhnout, máš šanci se zvednout, narovnat a jít dál cestou života,“ říká zpěvák Walda Gangu Vláďa Šafránek.

„Projekt reintegrace bereme od začátku do konce – poskytujeme kurzy již v nápravném zařízení, poskytujeme poradenství po propuštění a provozujeme i dva sociální podniky. Bez peněz to ovšem nejde, a tak jsme rádi, že Walda Gang náš projekt podpořil – a jsme rádi za všechny dárcovské SMS,“ říká Jaroslav Kovář z CPPP.

A jak na to? Je to jednoduché. Stačí jen odeslat SMS ve tvaru:
DMS PRVNIDNY na číslo 87 777

„Mezi propuštěnými, tak jako mezi ostatními nezaměstnanými jsou pochopitelně velké rozdíly. Jsou mezi nimi ti, kteří často nepracovali před výkonem trestu ani ve věznici, nemají pracovní návyky a ti často nejsou schopni nastoupit do běžného zaměstnán a uspět v něm. Pro ně je dobré, když se jich „ujmou“ neziskové organizace (př. Nová šance v Ostravě ad.), kde mají možnost pracovat jakoby v chráněných dílnách, jsou pod dohledem a postupně získávají pracovní a sociální návyky a je jim zajištěno i ubytování. Po určité době, přibližně po roce, jsou už schopni nastoupit do řádného zaměstnání a uspět v něm,“ říká Barbora Kopoldová z občanského sdružení „Za branou.“

O projektu
Centrum podpory podnikání Praha pomáhá propuštěným osobám z věznic z celé ČR najít zaměstnání a začlenit se do společnosti. Přispívá tak ke snižování kriminality a recidivy v ČR. Pro propuštěné čeká vždy garantovaná pracovní pozice. První dny na svobodě však bývají pro tyto osoby nejtěžší – z věznice vyjdou bez peněz a bez zajištěného ubytování. Často tak během několika dnů sejdou ze správné cesty a vrátí se ke kriminální činnosti, jelikož jim mnohdy nic jiného nezbývá. Přispějte nám na jejich stravu a ubytování a usnadněte jim tak přechod do normálního života. Pomůžete tak nejen jim, ale celé společnosti.

Centrum podpory podnikání Praha o.p.s.
Centrum podpory podnikání Praha o.p.s. vzniklo s cílem podporovat podnikatelskou gramotnost u těch skupin lidí, které se nemají šanci sami dostat zpět na trh práce po těžkém životním období vlastními silami. Ať už se jedná o rodiče po rodičovské dovolené, matky po mateřské dovolené, zdravotně indisponované, nebo bývalé vězně. Ti všichni potřebují pomoc při hledání zaměstnání nebo při startu vlastního podnikání.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Hříšníky trestá často spíše nízká kvalifikace

2.10.2014

Praha – Na problém propuštěných vězňů a jejich – často velmi složitého a krátkého – působení na svobodě poukázal deník Mladá fronta Dnes. Neziskové organizace, které se tímto problémem dlouhodobě zabývají, samozřejmě vítají, že problémem propuštěných odsouzených, jejich pracovního uplatnění a případné reintegrace začíná veřejně hovořit. Poukazují však na to, že je situace výrazně složitější, než je popsáno v článku.

„Souhlasím s paní Kalusovou, že „ve společnosti jsou nedostatečně nastavené „záchytné body“ pro první dny a týdny po propuštění na svobodu.“ Však také pracujeme již několik let na tom, aby se situace zlepšila. Ovšem to je jedna strana mince. Ta druhá je, že v současné době má objektivní problém s nalezením pracovního místa celá řada kvalifikovaných a netrestaných lidí,“ říká Jaroslav Kovář z neziskové organizace CPPP o.p.s., která se problematikou reintegrace dlouhodobě zabývá.

Podle Kováře je největším problémem zapojení bývalých odsouzených do společnosti zejména jejich nedostatečná kvalifikace. Ty ostatní důvody, tedy zejména exekuce a apriorní nedůvěra zaměstnavatelů jsou až na dalších místech.

„Ono je to krásně vidět právě na publikovaném příběhu pana Šťastného, který má maturitu, zabývá se profesionálně bojovými sporty a pracuje jako řidič. S takovými klienty my se ale příliš nesetkáváme – těmi jsou obvykle lidé, kteří nedokončili nějaké učňovské zařízení a spíše, než nějakou praxí se mohou pochlubit třeba zákazem řízení,“ vysvětluje Kovář.

„Mezi propuštěnými, tak jako mezi ostatními nezaměstnanými jsou pochopitelně velké rozdíly. Jsou mezi nimi ti, kteří často nepracovali před výkonem trestu ani ve věznici, nemají pracovní návyky a ti často nejsou schopni nastoupit do běžného zaměstnán a uspět v něm. Pro ně je dobré, když se jich „ujmou“ neziskové organizace (př. Nová šance v Ostravě ad.), kde mají možnost pracovat jakoby v chráněných dílnách, jsou pod dohledem a postupně získávají pracovní a sociální návyky a je jim zajištěno i ubytování. Po určité době, přibližně po roce, jsou už schopni nastoupit do řádného zaměstnání a uspět v něm,“ říká Barbora Kopoldová z občanského sdružení „Za branou.“

Právě neziskové organizace přitom představují docela zajímavou možnost, jak takovým lidem pomáhat. Například CPPP o.p.s. přímo zaměstnává v sociálních podnicích, jejichž je zřizovatelem, 16 lidí. Dalších 50 odsouzených začalo pracovat po propuštění u jiných zaměstnavatelů.

V CPPP například dodnes vzpomínají na jednoho z takových propuštěných, který šel za prací pěšky z Brna až do Prahy. U zaměstnavatele přitom stále pracuje a ten je s ním velmi spokojený.

Podle zkušeností neziskové organizace RUBIKON Centrum, které svými službami podporuje pracovní i sociální integraci osob s trestní minulostí, se nezaměstnanost osob s trestní minulostí týká nejen klientů se základním vzděláním, ale také klientů s vyučením či dokonce vyšším dosaženým vzděláním. Zásadní bariérou na trhu práce je častý požadavek zaměstnavatelů na trestní bezúhonnost. Klienti se záznamem v Rejstříku trestů se pak nemají šanci dostat ani do prvního kola výběrového řízení.

„Důležitým klíčem ke zlepšení přístupu osob s trestní minulostí k legálnímu zaměstnání a ke snižování jejich znevýhodnění na pracovním trhu je rozvoj jejich dovedností a odborných kompetencí. Nezbytná je však také osvěta mezi zaměstnavateli spočívající v bourání obav a stereotypního uvažování o lidech s trestní minulostí, stejně jako šíření příkladů dobré praxe, která ukazuje, že je pro zaměstnavatele výhodné posuzovat kandidáty individuálně, zajímat se o podrobnější informace o spáchané trestné činnosti a její souvislost s náplní práce na požadovanou pracovní pozici. Právě míru rizik vyplývající z trestné činnosti doporučujeme zaměstnavatelům posuzovat v návaznosti na náplň práce dané pozice, kterou by měl uchazeč vykonávat a s tímto vyhodnocením rizik jim také pomáháme,“ říká Anita Homrová z neziskové organizace RUBIKON Centrum.

„Domnívám se, že skutečný základ kvalitní reintegrace musí být v našem vězeňství a jeho koncepci. Bylo by například mimořádně vhodné, aby odsouzení za mřížemi měli širší možnost získat výuční list, nápravná zařízení úzce spolupracovala s výrobní sférou či přibylo využívání alternativních trestů,“ uzavírá Kovář.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Špatně nastavené kofinancování projektů EU může zničit neziskový sektor

28.7.2014

Kladno – V případě, že by neziskovky musely spolufinancovat svoje projekty, opírající se o fondy EU, hrozí reálně zánik celé řady sociálních služeb. Tvrdí to ministr pro Jiří Dienstbier a jeho vládní kolegové Michaela Marksová a Pavel Bělobrádek. A představitelé neziskových organizací jim dávají za pravdu.

„Našim dlouhodobým cílem je nalézt nové způsoby financování – spustili jsme třeba projekt dárcovských SMS, na svých webech nabízíme inzerci, spolu s experty z komerčních firem hledáme další cesty, ale tohle všechno je běh na dlouho trať. Pokud všechno dopadne podle plánu, nějaké výsledky se dostaví nejdříve za rok. Možnost kofinancování pak díky tomu budeme mít maximálně ve střednědobém horizontu,“ říká Ing. David Janata z neziskové organizace CPPP, o.p.s., která se zabývá mimo jiné reintegrací osob, opouštějících nápravně výchovná zařízení.

Jde o program, který fakticky supluje práci sociálních kurátorů a dalších státních organizací. Ten by nyní, když se začínají dostavovat první výsledky, prakticky skončil. Totéž hrozí i celé řadě dalších neziskovek.

„Ty, které by podle nových pravidel na evropské peníze dosáhly, lze myslím spočítat na prstech jedné ruky. Jde samozřejmě buď o české pobočky mezinárodních organizací, nebo tradiční dobročinné organizace, etablované v 90 letech. Ty ostatní by nejspíš neměly šanci,“ vysvětluje Janata.

Navíc reálně hrozí, že se České republice nepodaří vyčerpat všechny evropské peníze, které jsou k dispozici. Například z evropského operačního programu Zaměstnanost by Česko mohlo do roku 2020 získat bezmála 60 miliard korun. Z toho minimálně 4 miliardy korun by měli získat žadatelé o projekty, tedy neziskové organizace. Pokud se jim to přitom nepodaří, čerpání prostředků z EU je ohroženo.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Co udělal „špatně“ rozeslaný formulář

13.6.2014

Česká Lípa – Ne každá chyba může mít nutně negativní důsledky a někdy to bývá dokonce naopak. Přesvědčili se o tom pracovníci sociálního podniku Terapoint, který pomáhá propuštěným vězňům s návratem do života. Jeden zdánlivě špatně odeslaný mail totiž způsobil, že věci konečně fungují tak, jak mají.

Ale i k té „chybě“ vedla dlouhá cesta. Samotný vznik společnosti Terapoint totiž rozhodně nebyl výsledkem nějakého koncepčního plánování, ale spíše improvizací.

„Prvotní nápad byl zdánlivě vynikající – odsouzení dostanou po propuštění druhou šanci a zaměstnavatelé kvalifikované pracovníky pro dělnické profese, po kterých volali tehdy a volají i dnes. Jenže se ukázalo, že o lidi se záznamem v trestním rejstříku není navzdory mzdovému příspěvku MPSV i absolvovanému rekvalifikačnímu kurzu zájem. Osloveny byly stovky firem, ale odezva byla minimální. Čas rychle utíkal a reálně hrozilo, že se frekventanti kurzů ocitnou po propuštění bez práce,“ říká Mgr. Ivana Janatová, pracovník pro praktickou reintegraci.

A tak neziskové organizaci CPPP, která reintegrační kurzy provozovala, nezbylo než s podporou EU založit vlastní sociální podniky – Pointex Plus a právě Terapoint. Jenže ani to nebylo bez problémů. Začátky Terapointu byly složité, o práci v komunálních službách neměli zájem zase mnozí propuštění a podnik trpěl také vysokou, až 90% fluktuací. Bylo tedy nutné zahájit spolupráci s Úřady práce.

„I ta byla ze začátku komplikovaná. Úřady jsou v mnoha ohledech konzervativní a tak příslušný Úřad práce nabídka volných pracovních míst pro dříve trestané nijak nezaujala. Prostě ji přiřadili k ostatním. To však trvalo do doby, než se nám podařilo omylem rozeslat vyplněný formulář více příjemcům. A od té doby se to rychle rozjelo,“ vzpomíná Ivana Janatová.

Práce v Terapointu tak přestala být omezená na Liberecký region a přicestovali za ní zájemci například z Karlovarska. Terapoint má tak po dlouhé době nejen naplněný stav, ale na práci v něm čeká ještě šest dalších uchazečů. Na všechny zaměstnance přitom dostává mzdový příspěvek a pro „přespolní“ je připravena ubytovna.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Česko se stane zemí podnikatelek. Možná

29.5.2014

Praha – Češi a Češky se prý málo vrhají do podnikání a nevzniká tu dostatek nových firem. Úspěšnější nejsou v tomto ohledu prý jenom pobaltské země, ale i Polsko či Slovensko. Speciálně Polsko je v některých médiích označováno za „zemi podnikatelek“ a je nám dáváno za vzor. Podle expertů je však situace složitější. A hlavně – Česká republika na tom zatím není v mezinárodním srovnání vůbec tak špatně.

„Tomu, že je nám Polsko dáváno za vzor v podnikavosti žen nebo dokonce v podmínkách pro založení nové firmy, se sami Poláci dost diví. Je sice pravda, že třeba počet žen, jejichž hlavní zdroj příjmů pochází ze samostatné výdělečné činnosti je v Polsku násobně vyšší, než u nás. Důvod ovšem neleží na větší podnikavosti polských žen, ale v tom, že Poláci preferují „Švarc systém“ v míře, která je u nás nepředstavitelná,“ vysvětluje ředitel Centra podpory podnikání Praha Ing. David Janata.

Ví přitom, o čem mluví. Centrum podpory podnikání Praha dlouhodobě spolupracuje s polskou etablovanou a úspěšnou neziskovou organizací Fundacja MaMa, jejímž cílem je zlepšit podmínky, které mají ženy na polském trhu práce. To obnáší například právě omezení „Švarc systému“ na úkor normálních zaměstnaneckých poměrů.

„Když to vezmu jen s lehkou nadsázkou – nám jsou, a to nejen v této oblasti, dáváni za vzor Poláci a Polákům zase my. A tady je to dokonce obráceně. Pokud si totiž nějaký stát zaslouží přívlastek „země začínajících podnikatelek“, je jím právě ČR. Jistě, například nedávný průzkum společnosti NSG Morison ukázal, že u nás ženy tvoří pouze 30% podnikatelů, nicméně to se, alespoň podle mého názoru, rychle mění,“ konstatuje Janata.

Kdyby se mělo vyjít jen ze zkušeností Centra, tak z hlediska podílů klientů a klientek je převaha žen, které hledají pomoc při startu vlastního podnikání násobná. Jakkoliv se nemusí jednat o úplně reprezentativní vzorek, stávající trend ukazuje celkem jasně. Otázkou je, jak dlouho se tento trend udrží.

Letošní rok je totiž z hlediska podnikání skutečně zlomovým. Bohužel i v tom negativním slova smyslu. Výsledky prvního čtvrtletí totiž poprvé v novodobé historii ČR ukazují, že větší počet živnostníků zkrachoval, než kolik jich nově s podnikáním začalo. Důvodem jsou podle expertů i vládní reformy, které avizují například zrušení slevy na dani u paušálů.

„Podporu živnostenského podnikání měly v programu všechny vládní strany. Politici by se tedy měli zamyslet, jak živnostníkům pomoci, ne jim škodit. Jinak nám bude za krátko zatím srovnatelné Polsko dáváno za vzor právem,“ uzavírá Janata.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Kurzy pro podnikatele, příspěvky pro zaměstnavatele

19.5.2014

Kladno – Podnikání patří odjakživa k náročným činnostem a ne každý si může dovolit být sám sobě šéfem či dokonce mít vlastní firmu. Kromě znalostí svého oboru, zákonů a účetnictví potřebuje podnikatel i řadu povahových vlastností a také to chce tu správnou (nebo alespoň ne vysloveně špatnou) osobní situaci. A to o sobě nemůže bohužel říci každý z frekventantů podnikatelských kurzů pro rodiče na rodičovské dovolené, hrazených z programu OPL ZZ a státního rozpočtu. V CPPP o.p.s., která tyto kurzy ve středočeském kraji pořádá, to vědí. A přišli s řešením.

„V našich kurzech se frekventantky učí například základy slaďování rodinného a pracovního života, IT či účetnictví. Záměrně říkám frekventantky, protože – jakkoliv je kurz určen i tatínkům na rodičovské dovolené, ženy zatím početně převažují. Bohužel, ne všechny mohou z nejrůznějších důvodů využít nově nabyté znalosti v podnikání. A přitom se jedná o kvalifikovanou pracovní sílu,“ popisuje problém manažer CPPP pro kontakt s podniky Jaroslav Kovář.

CPPP, které letos oslaví páté výročí vzniku, má kontakty se středočeskými podnikateli, profesními institucemi a jejich prostřednictvím i se státní správou. Díky tomu tak mohla organizace přijít s unikátním a pro všechny velice výhodným řešení.

„Pokud nějaký zaměstnavatel přijme do pracovního poměru frekventanta našich akreditovaných kurzů, obdrží státní příspěvek až do výše 10 tisíc Kč měsíčně na 3 měsíce. Frekventantky se přitom orientují v oblasti účetnictví a financí, některé disponují i praxí před nástupem mateřské dovolené,“ vysvětluje Kovář.

Důležitým faktorem je pro mnohé frekventantky harmonizace rodinného a pracovního života – tedy buď možnost flexibilní pracovní doby, nebo či částečné práce z domova. Možné jsou samozřejmě i jiné alternativy, jako například firemní dětská skupina.

„Tyto možnosti jsou samozřejmě vítány u většiny, nikoli ale u všech frekventantek. Pro zaměstnavatele je hlavní výhoda mzdového příspěvku zejména v tom, že si vyzkouší nového zaměstnance a část mzdových nákladů získá zpět,“ uzavírá Kovář.

Jak získat příspěvky
Nabídka se vztahuje na následující regiony:
Kladno, Beroun, Slaný, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Praha Západ, Praha

    1. Zkontaktujte CPPP, o.p.s. na emailu: jaroslav.kovar@cppp.cz s Vaším požadavkem na vhodného zaměstnance a mzdové příspěvky.
    1. CPPP Vás kontaktuje a pokud Vám bude moci vhodného zaměstnance/zaměstnankyni doporučit, zašlou Vám pracovníci centra CV a obdržíte jednoduchou žádost k vyplnění. Tu následně zašlete emailem zpět ke kontrole.
    1. Po odsouhlasení můžete zaslat poštou tři originální stejnopisy na adresu:
      Centrum podpory podnikání Praha, o.p.s.
      Ctiborova 3091, 272 01 Kladno
    1. Centrum zašle materiály na Ministerstvo práce a sociálních věcí a následuje 30ti denní schvalovací proces tímto úřadem.
    1. Po schválení může začít proplácení příspěvku.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


CPPP sehnalo práci a nastartovalo podnikání desítkám sociálně vyloučených lidí

4.12.2013

Terapoint a Pointex plus – to jsou dva nové sociální podniky, které zaměstnávají a zároveň i poskytují ubytování lidem, kteří byli propuštěni z vězení. Pointex plus, s.r.o. funguje necelý rok v Žatci, Terapoint, s.r.o. byl před několika dny otevřen u České Lípy. „Na první pohled jsou to klasické stavební a úklidové firmy. Od ostatních se ale odlišují tím, že alespoň 40 procent jejich zaměstnanců tvoří bývalí vězni,“ vysvětluje Radek Brejcha z Centra podpory podnikání Praha, o.s. (CPPP), které obě „firmy“ v letošním roce založilo.

Často se stává, že se propuštěný vydá zpět na kriminální cestu. Tomu chce CPPP zabránit zakládáním sociálních podniků, které klienty přímo zaměstnávají a zároveň ubytují. K dispozici je jim zde i sociální pracovník, který jim pomůže ve styku s úřady anebo se mu zaměstnanci mohou svěřit s jakýmkoli osobním a psychickým problémem.

„Od sociálních podniků si slibujeme bezproblémový přechod klientů mezi nápravným zařízením a normálním životem. Tím, že se na nás mohou kdykoli obrátit a nemusejí řešit základní životní potřeby, jako je třeba střecha nad hlavou, je úspěšnost začlenění mnohem vyšší“, říká Brejcha.

„Nejdůležitější je, aby samotný klient projevoval skutečnou vůli po změně. Mnohdy je bohužel tato vůle pouze velmi dobře zahraná. To je jediný problém, s kterým jim nedokážeme pomoci my, ale musejí s ním bojovat sami“, doplňuje psycholožka CPPP, Mgr. Ivana Janatová. „Jako dobrý příklad může sloužit případ našeho bývalého klienta, který pracuje pro lešenářskou firmu Lekosta s.r.o. od svého propuštění z vězení, což budou zanedlouho dva roky,“ dodává Janatová. „Bez podpory rodiny bych návrat z vězení nezvládl. Stejně tak bych si ale neuměl poradit, nebýt Centra, které se mi postaralo o práci“, říká propuštěný vězeň, dnes lešenář.

CPPP má za sebou úspěšné projekty na reintegraci bývalých vězňů ve věznicích v Příbrami, v Horním Slavkově a v Novém Sedle na Žatecku. V současné době se pracovníci Centra věnují vězňům v Heřmanicích u Ostravy. Sdružení ve věznicích pořádá rekvalifikační kurzy sváření, kovovýroby a dřevovýroby. Kupříkladu v září dostaly děti z Mateřské školy Mikoláše Alše v Kladně-Švermově dřevěné hračky od odsouzených z Věznice Nové Sedlo.

Občanské sdružení CPPP už čtyři roky úspěšně pomáhá nejen trestaným lidem, ale i mladým matkám a tatínkům. Ještě v době, kdy pečují o své potomky na tzv. mateřské dovolené, jim Centrum poskytuje služby, díky kterým mohou nastartovat vlastní podnikání. V Kladně bylo letos otevřeno tréninkové a coworkingové centrum „Podnikání všem“.

„Klasickou překážkou při shánění práce nebo ve startu vlastní živnosti není ani tak samotné dítě, ale hlavně nízké sebevědomí maminek a jejich často neopodstatněný strach z přehršle různých předpisů a další byrokracie“, říká vedoucí vzdělávacích programů CPPP Lucie Mazalová. Maminky (ale i tatínkové) mohou do coworkingového centra docházet na vzdělávací kurzy, pracovat na svém podnikatelském plánu nebo si zkusit firmu nanečisto. K dispozici jsou jim nejen zkušení lektoři, ale i kanceláře s vybavením. Jediné, za co se musí platit, je hlídání dětí ve školičce, kterou provozuje tréninkové centrum.

I „Podnikání všem“ už má výsledky, se kterými se můžu chlubit: Bývalá klientka Jana Sýkorová se umístila na druhé příčce středočeského kola prestižní soutěže Rozjezdy 2013, ve které zápolí nejlepší podnikatelské plány. „K úspěchu nejen v soutěži, ale i v podnikání mi nejvíce pomohly semináře o podnikatelském plánu, co by měl obsahovat, včetně tvorby cen a reklamy nebo SWOT analýzy“, sdělila Sýkorová, která si i díky „Podnikání všem“ otevřela poradnu pro kojící maminky. Jako certifikovaná laktační poradkyně spolupracuje s porodnicí ve Slaném.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Dětem udělaly radost hračky z věznice

25.9.2013

Kladno – V Kladně se stalo již dobrou tradicí, že každý rok malí Kladeňáci dostanou pěkné hračky, vyrobené odsouzenými z Věznice Nové Sedlo. Letos udělaly ručně vyrobené hračky radost dětem v Mateřské škole Mikoláše Alše v Kladně-Švermově. Na dětech bylo vidět, že se nemohou dočkat. Okamžitě po slavnostním předání hraček panem primátorem Ing. Danem Jiránkem, ředitelem Věznice, panem Mgr. Miroslavem Špalkem a zástupci realizátora projektu – občanského sdružení Centrum podpory podnikání Praha, se na krásný domeček s nábytkem, dřevěná kolečka, či společenské hry doslova vrhly. Původní očekávání, že nové hračky nebudou ani v budoucnu ležet v koutě, se tak jednoznačně potvrdilo.

Odsouzení hračky vyrábějí v kurzech profesní přípravy, které jsou součástí projektu „Komplexní reintegrační program pro osoby opouštějící prostředí Věznice Nové Sedlo“. Cílem projektu je připravit tyto osoby na jejich pracovní uplatnění v době, kdy opouštějí brány Věznice.

„To, že již dnes dokáží naši frekventanti v kurzu dřevovýroby připravit krásné výrobky, je velkou nadějí pro jejich budoucí uplatnění u zaměstnavatelů v období po propuštění.“ říká Mgr. Ivana Janatová, hlavní odborný pracovník projektu. „Pro odsouzené je navíc fakt, že jejich výrobky potěší ty nejmenší, velikou motivací, která posiluje jejich snahu na sobě i nadále pracovat“ dodává Janatová.

Že hračky udělaly dětem opravdu velkou radost, potvrdila i ředitelka školy, paní Mgr. Jaroslava Kasáková: „Děti z nich byly nadšené. Ale i my máme velkou radost, neboť vidíme, že podobné programy pro odsouzené mají smysl.“

„Z hlediska prevence kriminality je navázaná spolupráce města Kladna s CPPP přínosem nejen v podobě právě předaných hraček kladenským dětem, ale vzájemná spolupráce při integraci osob s vězeňskou minulostí je cíl, na kterém se chce město nadále podílet. Při průměrně 50 % recidivě trestné činnosti u odsouzených osob je realizace projektů zaměřených na resocializaci těchto osob zcela na místě“, řekla manažerka prevence kriminality města Kladna, Mgr. Petra Černá.

Vedle kurzu dřevovýroby získává šedesátka odsouzených z Věznice Nové Sedlo postupně kvalifikaci také v oborech kovovýroby a sváření. Osobám, které postupně z Věznice odcházejí na svobodu, je podána pomocná ruka také při hledání jejich prvního pracovního uplatnění. Díky pomoci Hospodářské komory se daří nacházet pro klienty projektu jejich první pracovní uplatnění a snižovat tak riziko jejich návratu ke kriminální minulosti.

Projekt je financován z peněz Evropského sociálního fondu a z rozpočtu České republiky v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Prezidentská amnestie výrazně zasáhla i činnost neziskového sektoru

17.1.2013

Praha, Kladno – Několik neziskových organizací se dlouhodobě věnuje otázkám reintegrace osob po výkonu trestu do společnosti a na trh práce. Je zřejmé, že do jejich práce prezidentská amnestie vstoupila stejně nenadále, jako do života jejich klientů. Je otázkou, jak se jedněm, či druhým daří s nově nastalou situací vypořádat. Jedou z takových organizací je i Centrum podpory podnikání Praha (CPPP), které doposud pomáhá s návratem do společnosti osobám z celkem čtyř věznic.

Program, který tato organizace v jednotlivých věznicích realizuje, představuje komplexní řešení, ve své podstatě rozdělitelné do dvou navazujících fází. Ta první se odehrává za zdmi nápravného zařízení, kde odborný tým ve spolupráci s Vězeňskou službou pořádá odborná školení v oblasti kovovýroby, dřevovýroby a svářečství. Do programu je vždy zařazena skupina vězňů, pečlivě vybraná na základě psychologických posudků a dalších kritérií (jako je například míra zadluženosti), která má šanci splnit kurzy a uplatnit se na trhu práce. Po ní následuje druhá fáze programu, odborně nazývaná reintegrační asistencí. Jejím smyslem je propuštěným klientům pomoci najít ubytování, pomoci jim v komunikaci s úřady či rodinou, navázat jejich spolupráci s konkrétním zaměstnavatelem a pomoci jim s resocializací i v dalších oblastech.

Programy této organizace momentálně běží ve Věznicích Horní Slavkov (Karlovarský kraj), Nové Sedlo (Ústecký kraj), Heřmanice (Moravskoslezský kraj). Pilotní program výuky již doběhl v příbramské věznici minulý rok, ale sdružení i nadále pomáhá svým klientům z tohoto zařízení při nalezení pracovního uplatnění. Přitom najít pro osoby po výkonu trestu zaměstnání není rozhodně jednoduchá věc. Kromě spolupráce s jednotlivými zaměstnavateli se CPPP rozhodlo jít také cestou zakládání vlastních sociálních firem, které připraví pro tyto osoby startovací pracovní místa. První z takových firem, společnost Pointex Plus, s.r.o. od února nabídne 6 pracovních míst osobám, propuštěným z věznic díky amnestii. „Firma bude provádět drobné stavební práce a údržbu zeleně. Po zkušenostech z příbramského projektu jsme chtěli založit takový podnik, který by umožnil okamžitý nástup našich klientů do zaměstnání. Od nového podniku si slibujeme, že bude sloužit jako nadstavbový stupeň ke stávajícímu reintegračnímu servisu.“, popisuje aktivity firmy Pointex Plus, s.r.o. místopředseda CPPP Ing. David Janata. „Chceme jít příkladem i dalším firmám a ukázat, že sociální podnikání nemusí být špatnou cestou. Snad i díky tomu další zaměstnavatelé dají propuštěným druhou šanci a získají kvalifikované a vděčné zaměstnance“, dodává Janata.

Díky prezidentské amnestii byly propuštěny na svobodu dvě pětiny vězňů. Hromadné propouštění významně zasáhlo celý neziskový sektor, zabývající se vězeňskou problematikou, CPPP nevyjímaje. Mnoho našich klientů opustilo vězení dříve, než jsme očekávali a někteří stále ještě nejsou připraveni na život „za branou“. „Bohužel mnoho klientů bylo propuštěno bez platných dokladů a bez zabezpečeného sociálního zázemí. V jediném okamžiku se ocitli bez financí a bez střechy nad hlavou. Pro ty, kteří se nám přihlásili, jsme zajistili ubytování a připravili několik pracovních míst“, řekla k tomu mediátorka právě skončeného projektu v Příbrami Mgr. Michaela Hájková.

Všeobecná amnestie má i své světlé stránky. Část právě propuštěných klientů je plně připravena nastoupit do práce a díky předčasnému propuštění nemusí čekat v nápravném zařízení, než jim trest uplyne. To ovšem platí pouze v případě, že tyto osoby naleznou v co možná nejkratší době své pracovní uplatnění. Trh práce, ani neziskové organizace, které takovouto službu poskytují, však nebyly na takto rozsáhlý nápor připraveny. Je otázkou, jaký podíl z amnestovaných osob se podaří skutečně s úspěchem vrátit do společnosti.

Projekty zaměřené na reintegraci osob po výkonu trestu jsou financovány z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Reintegrační program ve Věznici Příbram úspěšně dokončen

16.11.2012

Občanské sdružení Centrum pro podporu podnikání Praha o.s. (CPPP) po dvou letech ukončilo na české poměry nebývalý projekt, který měl pomoci odsouzeným z Věznice Příbram v návratu do normálního života. Výsledky reintegračního programu byly shrnuty na slavnostní závěrečné konferenci.

Jak již bylo řečeno, reintegrační program, tak jak byl koncipován pracovníky CPPP, je v prostředí českého vězeňství skutečně unikátní. Jeho cílem je posílit pracovní kvalifikaci vězňů během výkonu trestu takovým způsobem, aby měli po výstupu z vězení možnost uplatnit se na trhu práce. Právě v zajištění pracovní pozice a v sociální pomoci vězňům spočívá originalita projektu. Dnes již CPPP spolupracuje s věznicemi na podobných projektech, ale v době zahájení programu v Příbrami nebyla možnost čerpat inspiraci a zkušenosti odjinud. Jednalo se jednoduše řečeno o pilotní projekt se vším všudy.

„Když jsme program zahajovali, bylo to jako krok do tmy. Nevěděli jsme, co můžeme očekávat. Ale myslím, že jsme nakonec celkem uspěli“, řekl k počáteční nejistotě místopředseda sdružení David Janata, který se účastnil závěrečné konference jako delegát CPPP. Mezi účastníky slavnostního setkání nechyběl třeba náměstek generálního ředitele Vězeňské služby Petr Dohnal, zástupce ředitele Věznice Příbram Petr Červený nebo také vrchní ředitelka vězeňské podsekce z Ministerstva spravedlnosti Alexandra Sixtová. Nechyběl ani zástupce z řad zaměstnavatelů, konkrétně majitel firmy Lekosta, s.r.o. Josef Piták, u kterého v současné době pracuje nejvíce klientů.

Hlavním tématem diskuze byly samozřejmě výsledky projektu. Hmatatelný úspěch představoval hlavně fakt, že patnáct odsouzených se podařilo zaměstnat. „Mám v této oblasti již bohaté zkušenosti, ale poslední dva roky byly z hlediska efektivity práce s odsouzenými rozhodně nejplodnější za celé moje působení ve vězeňství.“, řekl zástupce ředitele Věznice Petr Červený. Důležitým bodem programu konference bylo i předání návrhu koncepce další práce s klienty na Příbramsku. Nezpochybnitelným přínosem projektu je určitě skutečnost, že zaměstnaný klient může splácet své závazky a to jak pohledávky vůči věřitelům, tak pohledávky vůči vězeňské službě. Jeho začleněním do pracovního procesu je sníženo riziko návratu do vězeňských zařízení. Na druhou stranu pilotní projekt ukázal na potřebu práce neziskových organizací při zajišťování postpenitenciární péče (tedy po výkonu trestu), neboť právě nedostatek pracovních příležitostí a sociálního zázemí klientů vede k návratu do vězeňského prostředí. Ve výsledku Vězeňská služba, nejdůležitější partner CPPP, hodnotila celkový projekt velmi kladně. Na samém závěru konference ještě vedení občanského sdružení slavnostně předalo Věznici Příbram stroje, které byly zakoupeny v rámci projektu.

Projekt byl realizován za finanční podpory z Evropského sociálního fondu a z rozpočtu státního Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Reintegrační program ve Věznici Horní Slavkov vstupuje do druhé fáze

22.11.2012, Horní Slavkov

Již více než jeden rok uplynul od doby zahájení reintegračního programu pro osoby opouštějící prostředí Věznice Horní Slavkov. Program dává naději a možnost životního restartu pro odsouzené, kteří jsou ochotní na sobě pracovat a nebojí se zásadní změny. Workshop, který se konal 22. listopadu za účasti zástupců věznice, našeho občanského sdružení a zaměstnavatelů, shrnoval dosavadní výsledky projektu.

Delegáti se sešli v následujícím složení: za věznici byla přítomna sociální pracovnice nápravného zařízení Ivana Kunclová, za CPPP Martina Bůžková a za stranu zaměstnavatelů majitel firmy Lekosta, s.r.o Josef Piták. Návštěvníci sledovali průběh výuky kovovýroby, která je ve svém druhém běhu. Výuka probíhala pod dohledem mistra odborného výcviku Roberta Nováka. Přítomno bylo 10 klientů CPPP, celková kapacita je však vyšší. „ Výběrová komise mi do kursu poslala celkem 20 lidí z 37 navržených. Musím říci, že všichni zatím odvádějí více méně kvalitní práci. Dovednosti si velmi rychle osvojují“, řekl k tomu Robert Novák.

Na konci výuky se ujal slova podnikatel Josef Piták, se kterým občanské sdružení na projektu úzce spolupracuje. Jeho lešenářská firma zaměstnala více, než 10 klientů z projektu a další ještě přijme. Má tedy s touto specifickou skupinou zaměstnanců velmi cenné zkušenosti a mohl tak motivovat odsouzené, aby případné chyby svých předchůdců neopakovali. Alespoň z výrazů v jejich tvářích a z jejich evidentní soustředěnosti tento krátký proslov klienty zaujal. „Samozřejmě nemůžu vědět, jestli moje řeči nešly jedním uchem dovnitř a druhým zase ven. Každopádně doufám, že některé jsem přesvědčil. Ti, kteří v mojí firmě zůstali, totiž odvádějí mnohdy mnohem lepší práci, než ostatní, dejme tomu civilní zaměstnanci. Jsou asi o něco vděčnější“, řekl nakonec Piták.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf


Projekt v Novém Sedle vstupuje rovněž do druhé fáze

22.11.2012, Nové Sedlo

Jako v případě reintegračního programu v Horním Slavkově, tak i ve Věznici Nové Sedlo proběhl 22. listopadu workshop za účasti zástupců věznice, občanského sdružení a zaměstnavatelů, shrnující dosavadní výsledky projektu.

Delegáti se sešli v následující m složení: za věznici byla přítomna sociální pracovnice nápravného zařízení Eva Koreneková, za CPPP mediátorka projektu Michaela Hájková a za stranu zaměstnavatelů majitel firmy Lekosta, s.r.o. Josef Piták. Účastníci diskutovali nejprve obecně na téma české vězeňství, přičemž paní Koreneková vystihla zřejmě největší překážku, ovlivňující jakoukoliv snahu o reintegraci vězňů na trh práce – neschopnost vedení věznic navázat spolupráci s podniky v době, kdy jsou odsouzení ve výkonu trestu. „Je to ovšem dáno také situací v legislativě. Každý vězeň má podle zákona právo práci odmítnout, aniž by ho za to čekal postih“ řekla k tomu paní Koreneková.

Následovala návštěva kurzu kovovýroby. Ten je ve fázi II. běhu a vedle kurzu dřevovýroby tvoří hlavní pilíř projektu CPPP. Účastnící kurzů jsou pečlivě vybíráni na základě odborných psychologických posudků a dalších individuálních kritérií. Návštěvníci měli možnost pozorovat klienty projektu při výuce pod vedením mistra kurzu kovovýroby pana Černého. „Všichni účastníci odvádějí skutečně kvalitní práci. Některé jejich výrobky jsou již nyní na tak profesionální úrovni, až mě to samotného překvapilo“, řekl k tomu pan Černý.

Josef Piták, majitel lešenářské firmy Lekosta, s.r.o., který s CPPP úzce spolupracuje jako zaměstnavatel klientů, jejich solidní práci z vlastní zkušenosti potvrdil. Problém však spatřuje někde jinde. „Ti kluci se tu skutečně hodně naučí a kurzy mají obrovský význam na jejich budoucnosti. Nakonec ale stejně záleží na nich samotných, jestli jsou ochotní změnit životní styl, jestli mají sílu odvádět pravidelnou práci“, myslí si Piták. Jeho slova potvrdila i sociální pracovnice z věznice paní Koreneková.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf

Kontakty

Centrum podpory podnikání Praha, o.p.s.
sídlo a fakturační adresa
K Náhonu 987/6
198 00 Praha 9

Regionální a projektová kancelář Kladno
Ctiborova 3091
272 01 Kladno
tel: +420 312 610 103
mail: cppp@cppp.cz
www.cppp.cz

Regionální a projektová kancelář Ostrava
Dr. Šmerala 1332/27
702 00 Ostrava
mail: cppp@cppp.cz

Odkazy